Z našich cest do Dubence a Liberce

Minulý týden jsme navštívili dvě velmi rozdílné organizace: dětský domov a hospic. Jeden den jsme v dětském domově řešili osudy děti, které mají celý život před sebou, druhý den jsme v hospici řešili problémy pacientů, kteří mají před sebou pár posledních dnů života.

Budoucnost dětí z dětského domova je často velmi limitována špatnými zkušenostmi z raného dětství.  Sebevíc se vychovatelé snaží, nedokáží dětem rodinu nahradit. Chybí jim  láska a sebevědomí, atributy nutné pro budoucí šťastný život.

Oproti tomu život lidí v hospici je u konce. V hospici se umí o pacienty postarat tak, aby netrpěli bolestí a osaměním. Mimo standartní hospicové služby se daří pečovatelům plnit různá přání pacientů: mít na pokoji svého domácího mazlíčka, setkat se  svými přáteli, jet na výlet. V případě pacientů upoutaných na lůžko a napojených na přístroje to nebývá jednoduché, ale daří se.

Děti v dětském domově mají většinou jedno velké přání, být se svými rodiči. Ale jak jim ho splnit? Kéž by to bylo tak jednoduché jako naložit nemohoucího dědečka do auta a naposledy mu ukázat jeho rodný dům…





Aktuality

Děkujeme všem žadatelům za účast v letošním grantovém řízení Více...
Děkujeme všem organizacím, které nám poslaly žádost o příspěvek.  Více...
Třináctá výroční zprava, třínáctý rok života nadace, více než třináct miliónů korun vyplacených na projekty pomoci či na přímou podporu potřebným... Více...
Nadace člověk člověku vyhlašuje dne 30.4.2019 grantové řízení. Více...